RIS>JK > Novinky > Co je potřeba učinit na podporu výzkumu, vývoje a inovací?

Co je potřeba učinit na podporu výzkumu, vývoje a inovací?

pátek, 4. listopadu 2016

Bez názvu

Dne 3. listopadu 2016 se v prostorách Poslanecké sněmovny konal seminář Institutu pro politiku a společnost s názvem „O cílech a podmínkách podpory výzkumu a vývoje v Česku“. Cílem semináře, který organizovala pracovní skupina pro výzkum, vývoj a inovace, bylo nastínit a diskutovat kroky, které je potřeba učinit na podporu výzkumu. A to zejména takové, které lze učinit ještě v současném volebním období.

Seminář zahájil úvodním příspěvkem předseda Hospodářského výboru PSP ČR, Ivan Pilný, který zdůraznil potřebu nalézt v rámci podpory výzkumu konsensus, nikoliv obhajovat parciální zájmy jednotlivých aktérů. Instituce se podle něj musejí připravit na období, kdy skončí dotace ze strukturálních fondů EU. Pilný také vyjádřil pochybnost nad záměrem zřízení nového ministerstva pro vědu. Stát a státní úředníci by dle jeho názoru měli vytvářet vhodné prostředí pro fungování výzkumu a vývoje, nikoliv se snažit celou oblast centrálně řídit.

Téma evropských dotací ve svém příspěvku otevřel také Zbyněk Frolík, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pro veřejné instituce i mnohé firmy dotace „tlumí rizika a vytváří tak pohodlný polštář“. Z pohledu podnikatelské sféry spočívá problém ve výzkumu mimo jiné ve slabém přílivu inovačně orientovaných vysokoškolských absolventů, české neochotě podstupovat rizika či slabém povědomí o ochraně duševního vlastnictví. S ohledem na počet pracovníků ve výzkumu je v České republice přihlašováno jen velmi malé množství patentů. Podle Frolíka je u nás problematické zejména měření výstupů VaVaI. „Klíčová otázka, kterou bychom si měli pokládat, je, kde je vidět těch zhruba 400 miliard korun, jež v posledních 20 letech stát investoval do výzkumu a zda vůbec dokážeme tyto výstupy adekvátně změřit?“

Řeč přišla také na problémy vysokoškolského sektoru a jejich dopady na vědu. Sociolog Petr Matějů i poslanec a emeritní rektor VUT v Brně, Karel Rais, upozorňovali, že navzdory vypracovaným studiím se v posledních dvou dekádách zlepšilo jen velmi málo. Nejenže je vysokoškolský sektor podfinancovaný, ale schází rozvoj učitelských oborů i manažerské vzdělání akademických funkcionářů. Vysoké školy ovládají akademické senáty, neuplatňují se zde prvky strategického řízení známé z firemního sektoru a rozsah pravomocí správních rad je poměrně nízký. Debata se dotkla i častého akademického inbreedingu nebo nedostatečně definované studijní praxe v aktuální novele vysokoškolského zákona.

Tyto a mnohé další problémy byly na semináři pojmenovány a ve druhé části semináře diskutovány se zúčastněnými zástupci institucí a dalšími stakeholdery. Dále vystoupili Martin Bunček, Rut Bízková, Simona Weidnerová, Karel Oliva a Tomáš Opatrný. Pracovní skupina v tezích formulovala klíčové kroky, které je dle jejího názoru potřeba na podporu výzkumu učinit, a to včetně novelizace vysokoškolského zákona a zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Nezbývá než doufat, že se alespoň pro některé z nich najde široká podpora a začnou se co nejdříve prosazovat do praxe.

 

Zdroj: www.vedavyzkum.cz