RIS>JK > Novinky > Smart city: Jak funguje inteligentní město

Smart city: Jak funguje inteligentní město

úterý, 25. října 2016

10-11_EN_Smart_city-22

Pojem smart city neboli chytré město se dnes používá poměrně často a dá se říci, že je to "módní, trendy" pojem. Co se však za ním vlastně skrývá? Na to se snažila odpovědět například nedávná konference Smart cities a udržitelný rozvoj 2016, která se zabývala projekty smart cities v České republice.

Koncept smart city se aplikuje po celém světě, je však vykládán velmi rozličně. Jediná přesná a všeobecně uznávaná definice neexistuje. Některé základní znaky mají ale společné, maximálně se snaží využít moderních technologií pro ovlivňování kvality života ve městě takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími (doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov atd.) s ohledem na energetickou náročnost a kvalitu života občanů v daném městě. Přitom je kladen důraz na "tvrdé" i "měkké" aspekty řízení života ve městě.

Smart city je tak možné vidět ve čtyřech úrovních:

  • organizace a plánování, pro něž informační technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data,
  • komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat a získávat tak od nich potřebné informace i odezvu na své řízení města,
  • infrastruktura, především energetika, doprava, městské služby a budovy a jejich "inteligentní" řízení pomocí informačních a komunikačních technologií,
  • výsledná kvalita života a atraktivita města, které jsou konečným cílem zavádění konceptu. Jsou v mnoha ohledech subjektivní, a tudíž obtížně měřitelné.

Koncept smart city se tedy netýká pouze používaných technologií, nýbrž si klade za cíl napomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě životního prostředí prostřednictvím jejich efektivního fungování, k čemuž patří i příznivé subjektivní vnímání života ve městě jeho občany. Využití moderních technologií v této souvislosti není samoúčelné, nýbrž je technickým prostředkem k dosažení cílů.

Z technického a organizačního pohledu představuje koncept především následující prvky:

a) Inteligentní mobilita, zahrnující zejména:

  • řízení a regulaci dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury - důležitým nástrojem je přitom evropská metodika Plánů udržitelné mobility,
  • podporu uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné alternativy k dopravě individuální (mějme na paměti, že v přepočtu na jednotku přepravního výkonu působí elektromobil přibližně stejný objem externalit jako dieselový autobus),
  • podporu zavádění ekologicky čistých pohonů v dopravě hromadné i individuální (například rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro elektromobily nebo systémy car sharingu elektrických vozidel).

b) Inteligentní energetika a služby, zahrnující zejména:

  • podporu využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečná integrace do městské energetické sítě,
  • inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení,
  • inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu využívání energie a přírodních zdrojů - především energeticky úsporné veřejné osvětlení, efektivní odpadové hospodářství a efektivní hospodaření s vodou.

c) Informační a komunikační technologie, podporující jak infrastrukturní stránky městského života, tak samotný proces řízení města. Vedle již zmíněné dopravní telematiky sem patří například:

  • systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších městských služeb,
  • systém inteligentního řízení spotřeby energií a vody,
  • monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a občanů ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí,
  • monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře,
  • inteligentní platební systémy v městských službách (například veřejná doprava nebo parkování),
  • informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných a zdravotně postižených občanů aj.

Jak patrno, fungování smart city se prolíná s dalšími inteligentními koncepty, zejména "chytrými sítěmi" - smart grid - a inteligentními budovami.

 

Chytrá města v České republice

Koncept chytrých měst je přednostně zaměřen na sídla velkoměstského typu s ohledem na naléhavost řešení jejich problémů. Může však být stejně dobře aplikován jak na malá města, tak na rozsáhlejší územní celky typu smart region.

Ačkoliv formálně je nositelem projektu zpravidla vedení příslušného města, jeho faktickou hnací silou bývají často průmyslové společnosti z elektrotechniky, energetiky a informatiky. Zavádění tohoto konceptu pro ně totiž představuje jednak významnou tržní příležitost, jednak cenný zdroj dat pro další zdokonalování jejich produktů a služeb. Projekty chytrých měst tak často vznikají jako partnerství mezi daným městem a průmyslem.

V České republice chce být chytrým městem například Ostrava, Třinec, Opava, ale i celý Moravskoslezský kraj a Jihočeský kraj, dále Písek, Praha 3, Pardubice, Zlín či čtvrť Nový Lískovec v Brně. Nově se chce stát chytrým městem i celá Praha (viz rozhovor s Ondřejem Mirovským, místopředsedou rady pro smart cities ZHMP).

Města, která se hlásí ke koncepci smart city, se snaží využít moderní technologie ke zvýšení prosperity, efektivnosti městské infrastruktury a zlepšení života svých obyvatel. To zahrnuje v podstatě vše od efektivnější elektronické komunikace a otevřeného přístupu k informacím přes inteligentní řízení dopravy, moderní sítě a distribuce energií, tepla a vody a monitorování životního prostředí až po chytré budovy a efektivnější řízení a správu města a městských firem. Investice do lidského i fixního kapitálu by měly stimulovat udržitelný ekonomický růst a současně zlepšovat prosperitu všech zúčastněných subjektů. Život v chytrých městech by v ideálním případě měl být komfortnější a jejich provoz levnější.

Nejčastěji zmiňovanými projekty na zmíněné konferenci byla chytrá parkoviště a aplikace v autech pro chytré parkování, chytrý svoz odpadů, kdy každá popelnice je opatřena čidlem a napojena na centrální systém, který pak může podle potřeby regulovat frekvenci svozu odpadu, informační systémy, které zjišťují aktuální průjezdnost silnic, zpoždění MHD, dále úspory energií, zavádění elektromobilů, včetně dobíjecích stanic, dálkové odečty vodoměrů, elektroměrů i plynoměrů.

Pro spolufinancování rozvoje chytrého města a jeho dílčích komponent se v ČR nabízejí národní a evropské zdroje, dostupné především skrze operační programy v gesci MMR ČR, MŽP ČR, případně MD ČR, dále pak program Beta technologické agentury (TAČR), Podpora čisté mobility, Podpora chytrého hospodaření s vodou, program LIFE a další. Konferenci uspořádalo nakladatelství Sdělovací technika ve spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (CBCSD).

 

Smart city

Koncepty chytrých měst počítají se zkvalitňováním života za pomoci moderních, inteligentních technologií.

 

Zdroj: www.ihned.cz