Nový parazitologický pavilon bude zkoumat i vysoce infekční viry

pondělí, 11. července 2016

1000x1000-1468226374-1000x1000-1463386501-bez-nazvu

Sedm laboratoří, 16 pracoven vědců, přednáškový sál, moderní technické zázemí a speciálně zabezpečená laboratoř pro výzkum vysoce patogenních virů a parazitů vzniklo v nově vybudovaném parazitologickém pavilonu na Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Pavilon nacházející se v akademickém areálu na Branišovské ulici byl dnes slavnostně otevřen za přítomnosti nejvyšších představitelů Akademie věd ČR.

V posledních letech bylo na Parazitologickém ústavu Biologického centra založeno nejvíc nových laboratoří v jeho historii a nové prostory s moderním vybavením umožní další rozvoj výzkumu, zejména v oblasti molekulární parazitologie. V nových prostorách bude pracovat až na 60 vědeckých pracovníků, postdoktorálních vědců a studentů. „Naše výzkumné týmy se zabývají jednobuněčnými parazity, kteří velmi negativně ovlivňují životy lidí žijících převážně v tropických a subtropických oblastech zeměkoule. Za použití nejmodernějších metod molekulární biologie a genetiky charakterizujeme jedinečné buněčné procesy těchto parazitů. Našim cílem je jim hluboce porozumět tak, aby naše výsledky mohly být využity pro vývoj nových léčiv a vakcín,“ říká parazitoložka Alena Panicucci Zíková.

K rozvoji parazitologického a virologického výzkumu přispěje také výzkumná laboratoř s vysokou úrovní zabezpečení BSL-3, která umožňuje vědcům pracovat s infekčními viry a patogeny ohrožujícími lidské zdraví s cílem pokroku v prevenci a léčbě nemocí. V nové laboratoři budou vědci zkoumat zejména klíšťovou encefalitidu a virus Zika. „Předmětem našeho výzkumu jsou především viry přenášené komáry a klíšťaty, z nichž některé spadají mezi i pro člověka vysoce riziková infekční agens. Dále provádíme výzkum týkající se viru vztekliny a plánujeme rozšíření výzkumu i na další exotické a importované virové nákazy,“ říká Daniel Růžek, vedoucí laboratoře arbovirologie, jež se aktuálně podílí i na testování potenciálních antivirových látek proti viru zika a viru klíšťové encefalitidy. Mezi další rizikové nákazy, jimiž se bude laboratoř zabývat, patří horečka západního Nilu, hemoragické horečky, vzteklina a další. V jižních Čechách dosud není laboratoř, která by splňovala požadavky pro práci s těmito patogeny.

Laboratoř o rozloze přibližně 20 m2 je hermeticky uzavřená a je zde udržován podtlak vzduchu. Veškerý vzduch z laboratoře je odsáván a filtrován HePa filtry, které dokáží zachytit i virové částice. Laboratoř má hygienické zázemí pro dekontaminaci veškerého materiálu. V laboratoři pracuje 5 kmenových pracovníků, zázemí bude k dispozici ale i studentům pro účely jejich diplomových a disertačních projektů.

Parazitologický pavilon vznikl přístavbou dvou poschodí k původní přízemní budově o půdorysu 940 m2 a přibylo tak více než 1400 m2 podlahové plochy. Investice si vyžádala 60 milionů korun a byla hrazena z rozpočtu Akademie věd ČR.

V posledních letech bylo na Parazitologickém ústavu Biologického centra založeno nejvíc nových laboratoří v jeho historii a nové prostory s moderním vybavením umožní další rozvoj výzkumu, zejména v oblasti molekulární parazitologie. V nových prostorách bude pracovat až na 60 vědeckých pracovníků, postdoktorálních vědců a studentů. „Naše výzkumné týmy se zabývají jednobuněčnými parazity, kteří velmi negativně ovlivňují životy lidí žijících převážně v tropických a subtropických oblastech zeměkoule. Za použití nejmodernějších metod molekulární biologie a genetiky charakterizujeme jedinečné buněčné procesy těchto parazitů. Našim cílem je jim hluboce porozumět tak, aby naše výsledky mohly být využity pro vývoj nových léčiv a vakcín,“ říká parazitoložka Alena Panicucci Zíková.

K rozvoji parazitologického a virologického výzkumu přispěje také výzkumná laboratoř s vysokou úrovní zabezpečení BSL-3, která umožňuje vědcům pracovat s infekčními viry a patogeny ohrožujícími lidské zdraví s cílem pokroku v prevenci a léčbě nemocí. V nové laboratoři budou vědci zkoumat zejména klíšťovou encefalitidu a virus Zika. „Předmětem našeho výzkumu jsou především viry přenášené komáry a klíšťaty, z nichž některé spadají mezi i pro člověka vysoce riziková infekční agens. Dále provádíme výzkum týkající se viru vztekliny a plánujeme rozšíření výzkumu i na další exotické a importované virové nákazy,“ říká Daniel Růžek, vedoucí laboratoře arbovirologie, jež se aktuálně podílí i na testování potenciálních antivirových látek proti viru zika a viru klíšťové encefalitidy. Mezi další rizikové nákazy, jimiž se bude laboratoř zabývat, patří horečka západního Nilu, hemoragické horečky, vzteklina a další. V jižních Čechách dosud není laboratoř, která by splňovala požadavky pro práci s těmito patogeny.

Laboratoř o rozloze přibližně 20 m2 je hermeticky uzavřená a je zde udržován podtlak vzduchu. Veškerý vzduch z laboratoře je odsáván a filtrován HePa filtry, které dokáží zachytit i virové částice. Laboratoř má hygienické zázemí pro dekontaminaci veškerého materiálu. V laboratoři pracuje 5 kmenových pracovníků, zázemí bude k dispozici ale i studentům pro účely jejich diplomových a disertačních projektů.

Parazitologický pavilon vznikl přístavbou dvou poschodí k původní přízemní budově o půdorysu 940 m2 a přibylo tak více než 1400 m2 podlahové plochy. Investice si vyžádala 60 milionů korun a byla hrazena z rozpočtu Akademie věd ČR.

 

Zdroj: www.bc.cas.cz