Program EXCELES podpoří nové výzkumné projekty

pondělí, 23. května 2022

Vědeckým týmům z českých vysokých škol a ústavů se podařilo dosáhnout na prostředky přesahující pět miliard korun z Národního plánu obnovy, který vznikl v reakci na krizi způsobenou pandemií covidu-19 a její ekonomické dopady. Plán je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Cílem programu EXCELES je zvýšení schopnosti výzkumných kapacit reagovat jak na aktuální trendy a potřeby v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v návaznosti na výskyt závažných chorob se statisticky nejvyšší smrtností nebo s vysokými přímými (medicínskými) a nepřímými (sociálními a ekonomickými) náklady, tak zároveň na dopady a komplikace u těchto chorob způsobené onemocněními typu covid-19, i na sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik s těmito chorobami spojenými.

Podpořeny byly projekty z pěti prioritních oblastí:

  • infekční choroby a virologie;
  • onkologie;
  • neurovědy a neurodegenerativní onemocnění;
  • metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby;
  • sociální a ekonomické dopady systémových zdravotních rizik.

Velké výzkumné programy podpoří zdraví české populace

Podle děkana 1. lékařské fakulty UK Martina Vokurky získané finance zvýší krizovou připravenost České republiky a zdravotní odolnost jejích obyvatel a pomůže i ve vědecké výchově budoucích lékařů a dalších zdravotníků.

„Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace. Jsem pevně přesvědčen, že 1. LF UK je institucí, která přidělené prostředky pro excelentní výzkum a vědce využije ku prospěchu veřejného zájmu a českého zdravotnictví. Kromě vědeckých výstupů zvyšujících zmíněnou odolnost a krizovou připravenost naplní jeden z dalších požadavků a evropských doporučení, kterým je důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto inciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat,“ říká děkan 1. LF UK Martin Vokurka.

V rámci první prioritní oblasti bude podpořen více jak 1,3 miliardou korun Národní institut virologie a bakteriologie, na kterém bude spolupracovat Ústav organické chemie a biochemie AV ČR s dalšími ústavy Akademie věd a Masarykovou univerzitou, Univerzitou Karlovou, Univerzitou Palackého v Olomouci či VŠCHT v Praze.

Věda v onkologii potřebuje propojení a strategie 

V oblasti onkologie získá podporu přes 1,4 miliardy Kč Univerzita Karlova s dalšími deseti účastníky na projekt Národní ústav pro výzkum rakoviny. Ten propojí pracoviště provádějící špičkový výzkum v oblasti onkologie do celorepublikové sítě. Hlavním koordinátorem projektu je přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie z 1. LF UK Aleksi Šedo.

„Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích. Ustanovení Národního ústavu pro výzkum rakoviny bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko-zdravotnických informačních zdrojů,“ uvedl ke vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny experimentální onkolog Šedo.

Týmy z jednotlivých center budou vybaveny chybějícím špičkovým vybavením. Stát si od této investice slibuje významné posílení produktivity především aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci, vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, který bude následovat transfer znalostí do průmyslu a zdravotního systému.

Vliv covidu-19 na činnost mozku a jeho výzkum

V souvislosti s dramatickým růstem průměrného věku populace stoupá také výskyt neurologických, a především neurodegenerativních chorob, jejichž příčiny ani léčba nejsou dostatečně známy. Právě proto se ministerstvo rozhodlo podpořit projekt Národního ústavu pro neurologický výzkum. Ten umožní spojit nejlepší výzkumné týmy z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Univerzity Karlovy, Masarykovy Univerzity a Akademie věd ČR.

„Téma neurodegenerace je v současné době aktuální zejména v souvislosti s pandemií covidu-19, která je spojena s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění. Právě porucha čichu spojená s covidem-19 nápadně připomíná začínající Parkinsonovu nemoc, i zde je ztráta či omezení čichu průvodním jevem. První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,“ poodhaluje nová výzkumná témata neurolog Robert Jech, který je za 1. LF UK jedním z lídrů národního projektu Neurodegenerace a její etiopatogeneze.

Zvrátit nejčastější úmrtí

Choroby metabolismu, zejména obezita a diabetes mellitus 2. typu, a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality v civilizovaném světě včetně České republiky. V nárůstu obezity a diabetu je ČR na jednom z prvních míst v EU a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je u nás stále vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. To je také důvod, proč vznikl Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia).

V této oblasti totiž ČR stále nemá dostatek vědců a výstupů preklinického i klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů. Ani v tomto případě se nepočítá s výstavbou nových budov. Vznik pracoviště vychází z již existující infrastruktury na Masarykově univerzitě v Brně a v Praze. Zde se vedle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie za 1. LF UK podílí také Národní centrum lékařské genomiky. Zdejší výzkumná skupina profesora Stanislava Kmocha analyzuje geny způsobující familiární (dědičné) kardiovaskulární choroby a poruchy mitochondriálního metabolismu.

Zdraví je otázkou i veřejné politiky

Posledním podpořeným projektem je Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SyRi). Společenská rizika typu pandemie totiž přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku.

Institut se proto zaměří například na studium masových i sociálních médií, komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a důvěru v expertní vědění a politické instituce. Vznikne strategie institucionální a komunitní odolnosti, která podpoří stabilitu státu, bezpečí a soudržnost aktérů v české veřejné správě. Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a na návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti.

Úspěšní uchazeči budou poskytovatelem vyzváni k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory do 30. června 2022.

Výsledné pořadí návrhů projektů programu EXCELES si můžete prohlédnout zde.

 

Zdroj: MŠMT (1, 2), Univerzita Karlova